avś_06.049.01.
नहि॒ ते अग्ने तन्वः॑ क्रूर॒म् आनं॒श म॒र्त्यः ।
कपि॒र् बभस्ति ते॒जनं स्वं॒ जरा॒यु गौ॒र् इव ॥१॥
nahí te agne tanvàḥ krūrám ānáṃśa mártyaḥ |
kapír babhasti téjanaṃ sváṃ jarā́yu gáur iva ||1||
Ведь (ни один) смертный не справился С жестокостью твоего тела, о Агни. Обезьяна перегрызает древко (стрелы), Как корова свой послед.
O Agni, in thy body man hath never found a wounded part.
The Ape devours the arrow's shaft as a cow eats her after-
birth.
avś_06.049.02.
मेष॒ इव वै॒ सं॒ च वि॒ चोर्व् अ॑च्यसे य॒द् उत्तरद्रा॒व् उ॒परश् च खा॒दतः ।
शीर्ष्णा॒ शि॒रो॒ ऽप्ससा॒प्सो अर्द॒यन्न् अंशू॒न् बभस्ति ह॒रितेभिर् आस॒भिः ॥२॥
meṣá iva vái sáṃ ca ví corv àcyase yád uttaradrā́v úparaś ca khā́dataḥ |
śīrṣṇā́ śíró 'psasā́pso ardáyann aṃśū́n babhasti háritebhir āsábhiḥ ||2||
Как баран, ты сгибаешься и широко разгибаешься, Когда в верхнем куске дерева (?) пожирают (оба):
(верхний) и нижний. Головою разбивая голову, грудью грудь, Он перегрызает стебли (сомы) золотистыми ртами.
Thou like a fleece contractest and expandest thee what time the
upper stone and that below devour.
Closely compressing head with head and breast with breast he
crunches up the tendrils with his yellow jaws.
avś_06.049.03.
सुपर्णा॒ वा॒चम् अक्रतो॒प द्य॒व्य् आखरे॒ कृ॒ष्णा इषिरा॒ अनर्तिषुः ।
नि॒ य॒न् निय॒न्ति उ॒परस्य नि॒ष्कृतिं पुरू॒ रे॒तो दधिरे सूर्यश्रितः ॥३॥
suparṇā́ vā́cam akratópa dyávy ākharé kŕ̥ṣṇā iṣirā́ anartiṣuḥ |
ní yán niyánti úparasya níṣkr̥tiṃ purū́ réto dadhire sūryaśritaḥ ||3||
Орлы в поднебесье подали голос.
Проворные черные антилопы танцевали в ложбине.
Они спускаются вниз на свидание с нижним (давильным камнем).
Много семени приняли они от светлого, как солнце, (сомы).
The Eagles have sent forth their voice aloud to heaven: in the
sky's vault the dark impetuous ones have danced.
When they come downward to repair the lower stone, they,
dwellers with the Sun, have gained abundant seed.