avś_06.117.01.
अपमि॒त्यम् अ॒प्रतीत्तं य॒द् अ॒स्मि यम॒स्य ये॒न बलि॒ना च॒रामि ।
इदं॒ त॒द् अग्ने अनृणो॒ भवामि त्वं॒ पा॒शान् विचृ॒तं वेत्थ स॒र्वान् ॥१॥
apamítyam ápratīttaṃ yád ásmi yamásya yéna balínā cárāmi |
idáṃ tád agne anr̥ṇó bhavāmi tváṃ pā́śān vicŕ̥taṃ vettha sárvān ||1||
Долг невозвратный - (то), что я есть,
(Та) дань Яме, из-за которой я двигаюсь.
Теперь, о Агни, я становлюсь лишенным этого долга - Ты знаешь, как разнять все оковы.
That which I eat, a debt which still is owing, the tribute due to
Yama, which supports me,
Thereby may I be free from debt, O Agni. Thou knowest how
to rend all bonds asunder.
avś_06.117.02.
इहै॒व॒ स॒न्तः प्र॒ति दद्म एनज् जीवा॒ जीवे॒भ्यो नि॒ हराम एनत् ।
अपमि॒त्य धान्यं॑ य॒ज् जघ॒साह॒म् इदं॒ त॒द् अग्ने अनृणो॒ भवामि ॥२॥
iháivá sántaḥ práti dadma enaj jīvā́ jīvébhyo ní harāma enat |
apamítya dhānyàṃ yáj jaghásāhám idáṃ tád agne anr̥ṇó bhavāmi ||2||
Пока мы существуем здесь, мы возвращаем его.
Живые, мы выплачиваем его живым.
Задолжав зерно, которое я съел,
Теперь, о Агни, я становлюсь лишенным этого долга.
Still dwelling here we give again this present; we send it forth,
the living from the living.
Throwing away the grain whence I have eaten, thereby shall I
be free from debt, O Agni.
avś_06.117.03.
अनृणा॒ अस्मि॒न्न् अनृणाः॒ प॒रस्मिन् तृती॒ये लोके॒ अनृणाः॒ स्याम ।
ये॒ देवया॒नाः पितृया॒णश् च लोकाः॒ स॒र्वान् पथो॒ अनृणा॒ आ॒ क्षियेम ॥३॥
anr̥ṇā́ asmínn anr̥ṇā́ḥ párasmin tr̥tī́ye loké anr̥ṇā́ḥ syāma |
yé devayā́nāḥ pitr̥yā́ṇaś ca lokā́ḥ sárvān pathó anr̥ṇā́ ā́ kṣiyema ||3||
Лишенными долга в этом, лишенными долга в другом,
Лишенными долга в третьем мире пусть станем мы!
Те миры, что исхожены богами, исхожены предками, - Пусть пребываем мы, лишенные долга на всех путях!
May we be free in this world and that yonder, in the third
world may we be unindebted.
May we, debt-free, abide in all the pathways, in all the worlds
which Gods and Fathers visit.