avś_06.119.01.
य॒द् अ॒दीव्यन्न् ऋण॒म् अहं॒ कृणो॒म्य् अ॒दास्यन्न् अग्ने उत॒ संगृणा॒मि ।
वैश्वानरो॒ नो अधिपा॒ व॒सिष्ठ उ॒द् इ॒न् नयाति सुकृत॒स्य लोक॒म् ॥१॥
yád ádīvyann r̥ṇám aháṃ kr̥ṇómy ádāsyann agne utá saṃgr̥ṇā́mi |
vaiśvānaró no adhipā́ vásiṣṭha úd ín nayāti sukr̥tásya lokám ||1||
Если, не играя (в кости), я делаю долг,
А также, о Агни, не собираясь отдавать, обещаю, Вайшванара, наш самый лучший верховный владыка, Пусть все же отведет (нас) вверх, в мир благого деяния!
The debt which I incur, not gaming, Agni! and, not intending
to repay, acknowledge,
That may Vaisvānara, the best, our sovran, carry away into the
world of virtue.
avś_06.119.02.
वैश्वानरा॒य प्र॒ति वेदयामि य॒दि ऋणं॒ संगरो॒ देव॒तासु ।
स॒ एता॒न् पा॒शान् विचृ॒तम् वेद स॒र्वान् अ॒थ पक्वे॒न सह॒ सं॒ भवेम ॥२॥
vaiśvānarā́ya práti vedayāmi yádi r̥ṇáṃ saṃgaró devátāsu |
sá etā́n pā́śān vicŕ̥tam veda sárvān átha pakvéna sahá sáṃ bhavema ||2||
Я сообщаю Вайшванаре,
Если (есть у меня) долг - обещание божествам. Он знает, как разнять все эти оковы. И пусть соединимся мы с созревшим!
I cause Vaisvānara to know, confessing the debt whose payment
to the Gods is promised.
He knows to tear asunder all these nooses: so may we dwell
with him the gentle-minded.
avś_06.119.03.
वैश्वानरः॒ पविता॒ मा पुनातु य॒त् संगर॒म् अभिधा॒वाम्य् आशा॒म् ।
अ॒नाजानन् म॒नसा या॒चमानो य॒त् त॒त्रै॒नो अ॒प त॒त् सुवामि ॥३॥
vaiśvānaráḥ pavitā́ mā punātu yát saṃgarám abhidhā́vāmy āśā́m |
ánājānan mánasā yā́camāno yát tátráino ápa tát suvāmi ||3||
Вайшванара, очиститель, пусть очистит меня,
Если я устремляюсь вопреки обещанию, ожиданию,
Не сознавая, взывая мыслью.
Какой тут грех (у меня), я его прогоняю.
Vaisvānara the Purifier purge me when I oppose their hope and
break my promise,
Unknowing in my heart. With supplication, whatever guilt there
is in that, I banish.