avś_19.049.01.

इषिरा॒ यो॒षा युवति॒र् द॒मूना रा॒त्री देव॒स्य सवितु॒र् भ॒गस्य ।
अश्वक्षभा॒ सुह॒वा सं॒भृतश्रीर् आ॒ पप्रौ द्या॒वापृथिवी॒ महित्वा॒ ॥१॥

iṣirā́ yóṣā yuvatír dámūnā rā́trī devásya savitúr bhágasya |
aśvakṣabhā́ suhávā sáṃbhr̥taśrīr ā́ paprau dyā́vāpr̥thivī́ mahitvā́ ||1||

Friend of the home, the strong and youthful maiden, Night, dear
to Savitar the God, and Bhaga,
All-compassing, all-glorious, prompt to listen, hath with her
greatness filled the earth and heaven.

avś_19.049.02.

अ॒ति वि॒श्वान्य् अरुहद् गम्भिरो॒ व॒र्षिष्ठम् अरुहन्त श्र॒विष्ठाः ।
उशती॒ रा॒त्र्य् अ॒नु सा॒ भद्राभि॒ तिष्ठते मित्र॒ इव स्वधा॒भिः ॥२॥

áti víśvāny aruhad gambhiró várṣiṣṭham aruhanta śráviṣṭhāḥ |
uśatī́ rā́try ánu sā́ bhadrābhí tiṣṭhate mitrá iva svadhā́bhiḥ ||2||

Over all depths hath she gone up, and mounted, most mighty
One, the sky's exalted summit.
Over me now the loving Night is spreading with her auspicious.
Godlike ways like Mitra.

avś_19.049.03.

व॒र्ये व॒न्दे सु॒भगे सु॒जात आ॒जगन् रा॒त्रि सुम॒ना इह॒ स्याम् ।
अस्मां॒स् त्रायस्व न॒र्याणि जाता॒ अ॒थो या॒नि ग॒व्यानि पुष्ट्या॒ ॥३॥

várye vánde súbhage sújāta ā́jagan rā́tri sumánā ihá syām |
asmā́ṃs trāyasva náryāṇi jātā́ átho yā́ni gávyāni puṣṭyā́ ||3||

Excellent, high-born, blissful, meet for worship, Night, thou hast
come: stay here with friendly spirit.
Guard us, the food for men that we have gotten, and all pro-
sperity that comes of cattle.

avś_19.049.04.

सिंह॒स्य रा॒त्र्य् उशती॒ पींष॒स्य व्याघ्र॒स्य द्वीपि॒नो व॒र्च आ॒ ददे ।
अ॒श्वस्य ब्रध्नं॒ पु॒रुषस्य मायुं॒ पुरु॒ रूपा॒णि कृणुषे विभाती॒ ॥४॥

siṃhásya rā́try uśatī́ pīṃṣásya vyāghrásya dvīpíno várca ā́ dade |
áśvasya bradhnáṃ púruṣasya māyúṃ purú rūpā́ṇi kr̥ṇuṣe vibhātī́ ||4||

With eager haste hath Night assumed the vigour of leopard,.
tiger, or of tawny lion,
The horse's neighing and the wild-man's bellow, Thou takest
many a form when thou appearest.

avś_19.049.05.

शिवां॒ रा॒त्रिम् अनुसू॒र्यं च हिम॒स्य माता॒ सुह॒वा नो अस्तु ।
अस्य॒ स्तो॒मस्य सुभगे नि॒ बोध ये॒न त्वा व॒न्दे वि॒श्वासु दिक्षु॒ ॥५॥

śivā́ṃ rā́trim anusū́ryaṃ ca himásya mātā́ suhávā no astu |
asyá stómasya subhage ní bodha yéna tvā vánde víśvāsu dikṣú ||5||

Kind through the Night be absence of the sunshine: Mother of
Frost, may she be swift to hear us.
Take notice of the hymn, thou highly favoured, wherewith I
worship thee in all the regions.

avś_19.049.06.

स्तो॒मस्य नो विभावरि रा॒त्रि रा॒जेव जोषसे ।
अ॒साम स॒र्ववीरा भ॒वाम स॒र्ववेदसो व्युछ॒न्तीर् अ॒नूष॒सः ॥६॥

stómasya no vibhāvari rā́tri rā́jeva joṣase |
ásāma sárvavīrā bhávāma sárvavedaso vyuchántīr ánūṣásaḥ ||6||

Even as a King, O splendid Night, thou takest pleasure in our
hymn.
May we through Mornings as they flush have all our good men,
round us, and become possessors of all wealth.

avś_19.049.07.

श॒म्या ह ना॒म दधिषे॒ म॒म दि॒प्सन्ति ये॒ ध॒ना ।
रा॒त्रीहि॒ ता॒न् असुतपा॒ य॒ स्तेनो॒ न॒ विद्य॒ते य॒त् पु॒नर् न॒ विद्य॒ते ॥७॥

śámyā ha nā́ma dadhiṣé máma dípsanti yé dhánā |
rā́trīhí tā́n asutapā́ yá stenó ná vidyáte yát púnar ná vidyáte ||7||

Yes, Rāmyā is the name thou hast assumed. The men who fain.
would spoil.
My wealth do thou annoy, O Night, that not one robber may
appear, none may a second time appear.

avś_19.049.08.

भद्रा॒सि रात्रि चमसो॒ न॒ विष्टो॒ वि॒ष्वङ् गो॒रूपं युवति॒र् बिभर्षि ।
च॒क्षुष्मती मे उशती॒ व॒पूम्षि प्र॒ति त्वं॒ दिव्या॒ न॒ क्षाम् अमुक्थाः ॥८॥

bhadrā́si rātri camasó ná viṣṭó víṣvaṅ górūpaṃ yuvatír bibharṣi |
cákṣuṣmatī me uśatī́ vápūmṣi práti tváṃ divyā́ ná kṣām amukthāḥ ||8||

Thou like a well-wrought cup, O Night, art lovely: thou, a.
young maid, art formed in perfect beauty.
Thou lovingly, for me with eyes to se: them, hast bound on thee
heaven's stars as thine adornment.

avś_19.049.09.

यो॒ अद्य॒ स्तेन॒ आ॒यत्य् अघायु॒र् म॒र्त्यो रिपुः॒ ।
रा॒त्री त॒स्य प्रती॒त्य प्र॒ ग्रीवाः॒ प्र॒ शि॒रो हनत् ॥९॥

yó adyá stená ā́yaty aghāyúr mártyo ripúḥ |
rā́trī tásya pratī́tya prá grīvā́ḥ prá śíro hanat ||9||

Whatever robber comes to-day, mischievous mortal enemy.
Let Night go forth, encounter him, and smite away his neck and
head;

avś_19.049.10.

प्र॒ पादौ न॒ य॒था॒यति प्र॒ ह॒स्तौ न॒ य॒था॒शिषत् ।
यो॒ मलिम्लु॒र् उपा॒यति स॒ सं॒पिष्टो अ॒पायति ।
अ॒पायति स्व॒पायति शु॒ष्के स्थाणा॒व् अ॒पायति ॥१०॥

prá pādau ná yáthā́yati prá hástau ná yáthā́śiṣat |
yó malimlúr upā́yati sá sáṃpiṣṭo ápāyati |
ápāyati svápāyati śúṣke sthāṇā́v ápāyati ||10||

His feet that he may walk no more, his hands that he may do
no harm.
The robber who comes hitherward goes crushed and mutilated
hence,
Goes hence, goes far away from us, goes hence and bears no
spoil away.


Translations compiled by Dr. Mārcis Gasūns.